Nevhodné potravinové návyky

NEVHODNÉ POTRAVINY A ZPŮSOBY DO 1 ROKU

• neupravené kravské mléko – minimálně do 8. měsíce věku dítěte je vhodné nepodávat neupravené kravské mléko . Největší chybou je dětem do jednoho roku podávat dokonce odtučněné mléko a mléčné výrobky! Mléčný tuk je nevyhnutelný pro zdravý vývoj dítěte.
  
  
• kuchyňská sůl – jestli se mamince zdá, že jídlo je bez chuti, není tomu tak. Chuť dítěte není totožná s naší, přídavek soli navíc jen zatěžuje ledviny a může být krůčkem k pozdější hypertenzi. Jídlo je možné ochutit petrželkou, pažitkou, nebo majoránkou.
  
  
• vaječný bílek – obyčejně, zejména u dětí rodičů s alergií v rodině se jeho použití do jednoho ruku vyhýbáme
  
  
• koření
  
  
• uzeniny, konzervované potraviny – dítě by do roka nemělo jíst žádné konzervy, ani hotové komerčně vyráběné polévky, omáčky, přílohy. Jsou zdrojem neplnohodnotných bílkovin, tuku a velkého množstva soli a taky konzervačních přísad, které dítě zbytečně alergizují a zatěžují jeho ledvinový systém.
  To samozřejmě neplatí pro komerčně vyráběnou dětskou výživu, která naopak je zdrojem rychlé, kvalitní a dostupné stravy pro kojence
  
  
• houby
  
  
• tvrdé kousky – ořechy, bobuloviny, popcorn – u dětí hrozí riziko vdechnutí
  
  
• džusy a sladké limonády – žízeň dítěte nikdy nehaste džusy a limonádami! Jsou zdrojem zbytečných sacharidů navíc, koncentrované džusy neukojí žízeň dítěte, naopak můžou vést k dehydrataci a taky jsou zdrojem různých konzervačních přídavků. Nápoje vhodné pro kojence jsou kojenecká voda, slabý dětský čaj, nebo v malých množstvích ovocné šťávy

Vegetariánství

Vegetariánský způsob výživy znamená vynechání živočišných produktů ze stravy. Často se nejedná pouze o způsob stravování, ale jde o spojení s určitou životní filosofií – buď východního typu, nebo se jedná o lidi smýšlející ekologicky a mající určité etické přesvědčení.

Nejzákladnější rozdělení je: tzv. veganství – nekonzumují se žádné živočišné produkty,
laktovegetariánství – je povolené pití mléka a konzumace mléčných produktů,
laktoovovegetariánství – konzumují se mléčné výrobký a vejce.

Vegetariánská dieta má všeobecně mnoho pozitivních vlivů na zdraví člověka. Určitě znamená snížení příjmu cholesterolu a tuku a zvýšení příjmů vlákniny v ovoci a zelenině, cereáliích a luštěninách. Pro dospělé to znamená ochranu před civilizačními chorobami – aterosklerozou, infarktem, mozkovými příhodami a prevencí rakoviny tlustého střeva.

Na druhou stranu vegetariánská strava může být, hlavně pro dětský organismus v období prudkého růstu nebezpečná. Obzvlášť, jedná-li se o veganský způsob stravování bez mléka a vajec. Důvodů, pro které je vegetariánství možným ohrožením pro dítě je několik:

• Ve vegariánské stravě je dětem dodáváno menší množství energie a bílkovín ve stejném objemu potravin. Pro dospělé to nepředstavuje problém, protože dokáží snít větší množství potravy najednou (zeleninové saláty, luštěniny), u dětí je kapacita žaludku omezená. Důsledkem v období růstu dítěte může být pomalejští růst až neprospívání, hlavně u kojenců.
  
  
• nedostatek plnohodnotných živočíšných bílkovin a tedy nedostatek esenciálních aminokyselin, které jsou nutné pro stavbu těla hlavně u plodu, znova v kojeneckém období a u adolescentů.
  
  
• horší vstřebávání minerálů (vápníku, zinku) je z rostlinné potravy. To znamená, že pokud chceme přijímat stejné množství vápníku a zinku, je potřeba sníst větší množství potravy obsahující tyto minerály.
  
  
• nedostatek vitamínu B12. Jeho většina se nachází v živočišných tucích a potravinách (maso, mléko). Může se projevit chudokrevností.
  
  
• železo je v mase taktéž ve formě, která se vstřebává mnohem lehčeji (tzv. hemové železo) než z rostlinné potravy. Projevem jeho nedostatku je chudokrevnost a snížená obranyschopnost.
  
  
• zinek je taktéž převážně v živočišné potravě (maso, vejce, plody moře) a z rostlinné potravy je jeho vstřebávání blokované tzv. fytáty.
  
  
• vitamín D je obsažen v rybím tuku. Při jeho nedostatku, zejména u kojenců hrozí rachitida. Matky - vegetariánky, i když kojí, nedostatečně zásobují dítě vítamínem D.

U dítěte – vegetariána, hlavně v rizikovém kojeneckém a batolecím věku se tedy problémy mohou projevit pomalejším růstem dětí, (všeobecně jsou tyto děti drobnější), může být přítomná chudokrevnost z nedostatku vitamínu B12 a železa, rachitida (křivice) při nedostatku vitamínu D a vápníku a taktéž jedním z projevů může být zvýšená nemocnost, kožní potíže z nedostatečné imunity při sníženém přijmu bílkovin a zinku (velmi zjednodušeně).

Výše uvedené fakty jsou důvodem, proč se vegetariánství u dětí v nejrizikovějších obdobích nejrychlejšího růstu (kojenecký a adolescentní věk) nepovažuje za vhodné, minimálně by se mělo jednat o laktoovovegetariánství (konzumace mléka a vajec). V každém případě by měla být vegetariánská strava ve zmíněných věkových obdobích vedená odborníkem na výživu a taktéž je nutné při preventivních prohlídkách dítěte o tomto pediatra upozornit. Plánovaným kombinováním jednotlivých rostlinných skupin a dodáváním připravků obsahujících vitamíny B12, D a železa je možné projevům nedostatku předcházet.

VÝŽIVOVÉ TIPY:

• Vegetariánská strava by měla obsahovat vyvážený poměr luštěnin a cereálií, sóju a tofu, obsahovat jádra (ořechy a mandle) a semena (slunečnice, tykve), do zeleninových pokrmů je vhodné přidávat rostlinné oleje jako zdroj tuků.
  
  
• Vstřebávání železa podpoříme přítomností vitamínu C – konzumací cereálií spolu s ovocnými šťávami.
  
  
• Starší kojenec by měl vypít denně alespoň 500 ml mléka, těhotná a kojící maminka také.
  
  
• Mléčné a zeleninové chody by měly být podávány samostatně, čímž se zabezpečí lepší vstřebávání železa.
  
  
• U kojenců, pokud matka odmítá pro dítě mléčnou stravu, by mělo být podáváno sójové mléko z řady umělé mléčné výživy, které je vydatně obohacováno o minerály a vitamíny a podstatně se liší od přírodního sójového mléka.
  
  
• GRAVIMILK představuje pro těhotné a kojící maminky vydatný zdroj vápníku a bílkovin, denně by měly vypít 500 ml.

Vegetariánství v těhotenství a v období kojení

Pro ženy, vegetariánky, platí taktéž, že pokud chtějí aby jejich dítě netrpělo zpomalením růstu a nedostatkem železa, vápníku, zinku a vitamínů řady B, je potřebné přejít na laktoovovegetariánskou stravu, přísně sledovat kvalitu a vyváženost používané potravy a vypít denně 500 ml mléka. Výbornou náhradou je GRAVIMILK, přípravek na bázi mléka, který je ale ještě obohacován vápníkem, vitamíny a je výborným zdrojem živočišných bílkovin. V těhotenství (v druhém a třetím semetru) se doporučuje cca o 300 kcal víc než předtím a v období kojení dokonce 300 – 500 kcal. Zpočátku je vhodné si energetický příjem i počítat. 500ml GRAVIMILKU obohatí stravu o cca 350 kcal.